Na okřídlených snech mé fantazie....

Ve jménu lásky

19. prosince 2008 v 22:56 | Veronika
Tak milé dámy, je to tady. Historický mezník. Přicházím s něčím úplně novým. První slash (zatím bez erotických scén), který se odvážím zveřejnit. Tahle povídka je jednorázovka s párem SS/HP. Chyby zatím nejsou opraveny a tak to prosím omluvte...
Věnuju jí naší milé Esperanze. Aby se už nenudila.






,,Je mi líto Harry, ale už není naděje..." povzdechl si Ron.
Harry Potter přikývl a pomalu vyšel z místnosti. Bylo to tři roky po válce. Během války zemřela spousta jeho přátel a známých. Mezi nimi i celá rodina Weasleyových, kromě Rona. Zemřela i jeho milovaná Ginny, její rodiče, kteří mu nahrazovali ty jeho mrtvé, její bratři. Mrtvý byl Brumbál, Hermiona, McGonagalová, Nevill... a spousta dalších. Spolu s Ronem se rozhodli, že rodinu pomstí. Nyní pracovali na ministerstvu jako bystrozorové. Jejich pověst je předcházela. Během tří let dopadli většinu přívrženců Pána Zla. Ti co se ukrývali, byli jejich další cílem. Po válce se ovšem ukázaly i jiné věci. Když se Pán Zla rozhodl zabít Severuse Snapea, dal bývalý učitel Harrymu své vzpomínky. Potter viděl muže umírat a říkal si, že pokud přežije, bude to pro něj horší. A pod touto záminkou Snapea zachránil.

Harry v jeho vzpomínkách nalezl mnoho odpovědí. A z muže, kterého celý život nenáviděl, se stal přítel. Ačkoliv to bylo pro většinu lidí nepochopitelné, den ode dne se více sbližovali. Harry požadoval vysvětlení a Snape mu je ochotně poskytoval. Jejich večerní rozhovory u krbu brzy stratili na věcnosti a stali se osobními. Ani ne rok po té události se stali milenci. Harry zoufale potřeboval lásku a jeho bývalý profesor, mu jí nabídl. Severus Snape zjistil, že se do chlapce zamiloval. Od té doby spolu žili. Kouzelný svět zabředl do zklamání, když jeho hrdina, který od svých sedmnáctin nepřestával dostávat nabídky k sňatku, spojil svůj život s mužem. Postupem času si však všichni zvykli. Harry Potter - Snape a jeho manžel byli čestnými hosty každého večírku.

Na jedné takovéhle události byli i ten osudný večer. Ne, že by tak milovali společnost. Ale Harry byl povinnován svému okolí, projevovat zájem o kouzelnický svět. Koneckonců byl ,,chlapec, který přežil" a ,,přemožitel Pána Zla". A jeho manžel, nový ředitel Bradavické školy čar a kouzel, ho doprovázel. Večer byl v plném proudu, ale Severus se nudil.
,,Nepůjdeme už domů?" zeptal se Harryho s lišáckám úsměvem. Ten mu úsměv vrátil a chytil ho za ruku. Vydali se směrem k hostiteli, aby se rozloučili. Najednou se ozvala obrovská rán a všechna světla zhasla. V ten moment se rozsvítili desítky hůlek, připravené se bránit. Mezi nimi i ta Harryho. Nebylo však čemu. Začal pátrat po Severusově hůlce. Ovšem marně. Severus Snape zmizel beze stopy.

Tahle událost se udála již před pár měsíci. Od té doby, po něm ministerstvo a celý kouzelnický svět nepřestávali pátrat. Neúspěšně. Žádná kouzla ho nedokázala najít. Dnes byli provedeny poslední pokusy. Negativně. Rozsudek zněl, že Severus Snape je mrtvý. Případ byl uzavřen.

Harry se přemístil do Prasinek, kde stál jejich dům. Jakmile překročil hranici ochranných kouzel, jeho bolest se prodrala na povrch. Ruce zaťal v pěst, až mu zbělely prsty. Z očím mu vytryskly hořké slzy. Měl strašný vztek. Vztek na sebe, že nedokázal manžela ochránit, na lidi z ministrstva, že ho nedokázali najít a na Severuse za to, že ho opustil. Že mu umřel teď, zrovna když ho tolik potřeboval. Když už si nedokázal život bez něj představit. Bylo mu jako by umřel i on. Smutek, bolest a vtek s ním cloumali. Harry přešl přes síň do obývacího pokoje a postavil se ke krbu. Rukou se opřel o římsu a přivolal si láhev whisky. Zhluboka se napil. Krk mu sežehla ohnivá chuť alkoholu. V tom mu padl zrak na fotografií, která ležela vedle jeho ruky. Byla to fotka ze svatby. Oba se na ní smáli a vypadali šťastně. Harry vzal rámeček do ruky a zadíval se na fotku, ze které na něho mával manžel.

,,Proč jsi mě opustil?" zařval.
Odpovědí mu bylo mávaní. Vztekle mrštil obrázek pryč. Ten proletěl oknem, ze kterého se vysypalo sklo. Harry v rozbitém okně pocítil jakési uspokojení. Znovu hmátl na římsu a popadl vázu. I s tou mrštil přes pokoj. Začal házet vším, co mu přišlo pod ruku. Skleněné sněžítko se odrazilo od rámu obrazu Severusovi matky a uštíplo mu roh. Měděná soška Merlina rozbila velké astronomické hodiny, které Severusovi odkázal Brumbál. Harry zuřil a jeho vztek nepropouštěly pouze jeho ruce, ale i on sám. Tryskala z něj magie. Pod přívali magie praskal nábytek, rozbíjely se křehké věci... Za chvíli nebylo znát, že se právě nachází v obývacím pokoji. Harry se přesunul do ložnice.

,,Tady jsme se milovali noc před tím, než mi tě unesli. A už víckrát nebudeme!!!"
Vzteklé řvaní doprovázel bodáním dýky. Rozřezával polštáře, matrace, zařezával do sloupků postele. Působil neuvěřitelnou spoušť. Vběhnul do koupelny a rozhazoval toaletní potřeby naskládané u zrcadla. Když se rozbila lahvička s kolínskou, kterou používal Severus, roznesla se silná vůně po celé koupelně. Harry zvedl ruku a chtěl zahodit i další věc, ale do nosu mu udeřila ta známá vůně. Ruka mu spadla na podlahu a on se zhroutil. Už neměl vztek. Teď cítil jen tupou bolest v srdci.

Po několika hodinách se zvedl a opustil dům. Nechal ho tak jak byl a přemístnil se k Ronovi domů. Ten ho přivítal poplácáním po rameni a poslal skřítka, aby mu připravil pokoj. Harry zůstal u Rona několik dní. Ale chodil tam jen přespat. Celé dny usilovně pracoval. Hledal všemožné zločince, nejen smrtijedy. Všechny trestal, jako by právě oni mohli za smrt Severuse. Asi po pátnácti dnech se ráno Harry zastavil v kuchyni, kde seděl Ron.
,,Harry, víš, že tady můžeš být jak dlouho chceš, ale někdo by měl zajít k tobě domů a aspoň to tam dát do pořádku. Můžu to udělat já, jestli chceš, ale chtěl jsem se nejdříve zeptat..."
,,Já to udělám Rone. Myslím, že už je to v pořádku. Zajdu tam dneska..."
Ron jen přikývl. Byl rád, že se Harry rozhodl takhle. Dosnídal a odešl do práce. Harry se těžce zvedl z židle a při chůzi přemýšlel, kdy se asi vydá uklidit dům.

Severus se konečně přemístnil domů. Bylo to hodně vyčerpávající, ale po léčení už mu bylo líp. Málokdo přežil kruté praktiky smrtijedů. Ačkoli jejich Pán padl, oni v jeho díle pokračovali. Ale Severusovi dodávala sílu myšlenka na jeho manžela. A pak se mu podařilo uprchnout. Už nedoufal. Myslel si, že je s ním navždy konec. Ale pak se naskytla možnost a on jí využil. Byl ovšem v hrozném stavu a tak se musel nejdřívě zotavit. Ale teď se vrátil. Hleděl na svůj dům. Jejich dům. Měl pocit, že každou chvíli z otevřených dveří vyběhne Harry a vrhne se mu do náruče. Nebo že se vykloní z rozbitého okna a zamává mu. Moment, tady něco nehrálo. Otevřené dveře, rozbité okno... jeho srdce, jako by sevřela ledová pěst. Tušil něco zlého. Pomalu zrychloval krok. Už pomalu běžel, když se rozlehlo silné ,,prásk". Měl pocit, že srdce, které se mu před chvílí málem zastavilo, teď udělalo kotrmelec. Těsně vedle něj se přemístnil Harry James Potter - Snape. Ten, kterého si přál vidět ze všech nejvíc.
,,Harry!" vykřikl a prudce ho objal.

Byl v myšlenkách hodně daleko. Stále přemýšlel, jaké pocity v něm vyvolá rozbitý dům. Jakmile se dostal do cíle, ozval se výkřik a něco ho prudce objalo. Ne něco. Severus. Harry samým překvapením nebyl schopen pohybu. Stále mu nedocházelo, že je to jeho mrtvý manžel. Vlastně živý manžel. Severus se kousek odtáhl a vzal jeho hlavu do dlaní.
,,Harry, Harry, Harry...tolik jsi mi chyběl. Moc tě miluju..." Oba plakali. Štěstím. Harrymu pomalu docházely souvislosti. Severus žije, žije. Žije. Prudce přitiskl rty na jeho ústa a spojil je v hlubokém polibku. Polibku, který trval nekonečně dlouho. Když se od sebe konečně odtrhli, Severus chytil Harryho za ruku a táhl ho k domu. Harry v tu ránu zrozpačitěl.
,,Seve... Neměli bychom zajít za Ronem? Říci mu, že jsi živý a doma?"
Severus na něj však jen rozzářeně pohlédl a řekl: ,, Harry, nebyl jsem doma několik měsíců.Chci vidět náš dům. Chci tě vzít do ložnice a milovat se s tebou..." Znovu se natáhl k manželovi a políbil ho. Pak se vesele rozběhl do domu. Harry pomalu kráčel za ním a připravoval se na jeho hněv.

Severus vběhl do předsíně a uvědomil si, že to opravdu není v pořádku. Jeho kroky se zpomalovaly a Harry jasně cítil napětí které stoupalo do vzduchu. S každým dalším krokem byla znát větší a větší ledovost jeho pohybů.
,,Harry Pottere! Někdo mi zničil dům!" zazněl výhružný ledový hlas.
Harry se díval do podlahy a oči se mu plnili slzami. Připadal si zase jako školáček, kterému je udělován školní trest.
,,Myslel jsem, že si umřel..." hlesnul. ,,Myslel jsem, že si mrtvý!" zopakoval mnohem hlasitěji a důrazněji. A opovážil se zvednout oči.
Severusovi stékaly slzy, ale koutky úst mu cukali v úsměvu. Za chvíli se rozesmál na plné kolo a jeho mladší muž na něj jen vytřeštil oči.
,,Miluju tě Harry Pottere!"

A pak se milovali. Tam, kde byli, mezi troskami jejich obývacího pokoje. Který byl zničen ve jménu lásky....
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mia Mia | E-mail | 20. prosince 2008 v 9:32 | Reagovat

To bolo nadherne. Po precitani sa vo mne usidlil nadherny hrejivy pocit.  Dakujem ;D

2 Esperanza Esperanza | 20. prosince 2008 v 10:47 | Reagovat

nádherné!! miluju štastné konce!!! a děkuju za věnování!!! :O*

3 Veronika Veronika | E-mail | Web | 20. prosince 2008 v 12:57 | Reagovat

Ježiš, to já děkuju za krásné komentíky:-)

4 Lea Mell Lea Mell | Web | 21. března 2009 v 14:07 | Reagovat

No páni, to bylo skvělý :)

Moc se mi to líbilo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama