Drahé čtenářky!
Tohle je první Vaše povídka, zveřejněná u mě na blogu. Její autorkou je Lucinka. Tentokrát prolog. A co Vám vzkazuje autorka?:
Ahojky... Tak tohle je moje úplně první povídka. Nejedná se přímo o Belu a Edwarda.. Jedná se o úplně neznámou dvojici ale nebojte Cullenovi tam časem budou taky =P Byla bych moc ráda kdyby jste napsali jak se vám to líbí či ne =)

Prolog
Myslela jsem si, jak je můj život nudný. Nudný byl až do určité doby. Po té co se stala ta nehoda, můj život nabral úplně jiný směr. Trvalo mi chvíli než jsem se, se svým osudem smířila. Přiznávám, bylo to pro mě docela těžké ale zvykla jsem si a jsem strašně moc šťastná. Mám novou rodinu. Postupem času jsem docela i zapomněla na svou starou,původní, biologickou rodinu. Vím, měla bych se stydět ale já se nestydím. Je to zvláštní ale vůbec mi nechybí. Jmenuji se Tamara a je mi 17 let. Jsem normální obyčejná holka s hnědými vlasy do půli zad a modrýma očima. No zas tak obyčejná nejsem ale co je na mě neobyčejného vám hned teď neprozradím. Budete si muset nejdříve přečíst můj příběh. Pocházím z malinkatého městečka Slaný v České republice.Hm, Česká republika… měla bych se tam jednou vrátit ale k věci. Děj se zprvu odehrává na sportovním kurzu na který jsem odjela se školou. Poznám tam nové lidi. Někteří jsou milý a přátelští, jiní zlý a vypočítaví. Už od začátku sportovního kurzu se všechno kazí. Napadlo by vás, že vám může život úplně obrátit vzhůru nohama jedna zatracená bouřka? Ne? Mě taky ne…


Lucinko, prolog zní moc pěkně a jsem zvědavá na první kapitolku, kterou si hodlám hned přečíst. A víš co je vážně legrační? Já zrovna dneska byla ve Slaným
Ale trvalo nám, než jsme se tam dostali