22. listopadu 2009 v 18:25 | Veronika
Je to tak!
Ahoj. Dávám sem další kapitolku. Je kratší, řekla bych spojovací. Myslím, že má smysl se těšit na další díl. Dozvíte se v něm totiž, jak to s tou Bellou bude a co vůbec bude dál v příběhu. Každopádně, přečíst si musíte i tenhle. Tak směle do toho a očekávám záplavu komentářů. Myslím, že kdybych věděla, že mě u každého dílu bude čekat záplava (aspoň dvacet lidi!) komentářů, hned by mi nevadilo napsat každej den něco:-) Veroni...
Edward:
Uplynul další týden. Dlouhý týden. V Bellině stavu se nestala žádná změna. Ani k lepšímu, ani k horšímu. Jen to podivuhodné zrychlení srdečního tepu. Stává se to, když vejdu do místnosti já, Alice nebo Charlie. Ale ne stoprocentně pokaždé. Už od té doby, co jsem si toho všiml, o tom přemýšlím. Je mi jasné, že se pravdu nedozvím, pokud mi jí sama neřekne. Nebo… dokud mi Jasper neprozradí, jaké pocity má. A právě proto hodlám svého bratra poprosit, aby se mnou dnes šel na pravidelnou noční návštěvu Belly.
,,Jaspere?"
,,Ano, Edwarde… klidně se zeptej. Vím, že mě chceš o něco požádat."
,, A já vím, že ty to víš." Usmál jsem se. Někdy mi přišlo legrační, jak málo spolu musíme mluvit, když máme své nadpřirozené schopnosti.
,,Mohl bys se mnou dnes jít do nemocnice? Za Bellou?"
,,Samozřejmě…" tentokrát ovšem zněl velmi překvapeně.
,,Říkala ti Alice o tom, jak se Belle rozbuší srdce, když do místnosti vejde ona, já, nebo Charlie?"
,,Ne. To dělá? Proč?"
,,To je to, co mi máš povědět ty. Řekneš mi, co cítí?"
,,Ach. Bál jsem se, co to bude, když jsi s tím tak otálel."
,,No, víš… ne že bych se bál zeptat. Jen se spíš bojím, co se dozvím. Může se stát, že má strach."
,,Jak by to mohlo být ze strachu, když se to stává i u Charlieho? A Alice?"
,,Přemýšlel jsem. Alice je moje sestra. Moc se neznají. Lidé z nás většinou mívají strach. Je to v nich zakořeněné."
"Ale Charlie…"
"Vím. Ale mohlo by to být tak, že se bojí, že mu ublížila. Nebo, že má strach, až se dozví, co se stalo."
,, To je hloupost."
,,Bojím se."
Proklouzl jsem oknem dovnitř a promluvil:
,,Bells, lásko!"
Buch. Buch. Buch. Buch. Buch. Buch. Buch.. Buch.. Buch… Buch… Buch…… Buch……. Buch…….
Její srdce běželo stejný maratón, jako obvykle. Ale jakmile jsem jí vzal za ruku, uklidnilo se. Jasper skočil dovnitř. Měkkce dopadl před okno. Ve tváři měl laskavý výraz. A jeho myšlenky ze mě udělaly nejšťastnějšího muže planety. Přesto mi to zbytečně opakoval nahlas.
,,Když jsi vstoupil, zřejmě to vycítila. Její tělo se napjalo v očekávání. Pak jsi promluvil a ona pocítila takovou tu šílenou závrať lásky. Ale zároveň strach. Paniku. Myslím ale, že je to v pořádku. Po tom co si prožila, je to zcela normální.
Když si jí vzal za ruku, uklidnilo jí to. A v jejím srdci se uložil pocit lásky. Takový ten, kdy cítíš jistotu, bezpečí, oddanost… Zkrátka, Bella tě určitě miluje. Ale, nejsem si jistý, jestli si toho bude vědoma, až se probere."
Bella mě miluje?
Bella mě miluje…
Bella mě miluje….
Bella mě miluje…….
Bella mě miluje!
Nikdo:
Noc se přehoupla v den, den v noc. Ze dnů se stávaly týdny. A z týdnů byl měsíc. Ano. Uplynul další měsíc Bellina pobytu v nemocnici. Její zdravotní stav nejevil žádné známky zlepšení, ani zhoršení. Po nemocnici se začalo šuškat to, na co potají myslel každý z doktorů a co si nepřipouštěl nikdo z Belliných milovaných. Je-li někdo v kómatu příliš dlouho, šance na to, že se probudí klesá s každým dalším dnem. A pokud se probudí z dlouhého kóma, kdo ví, jak na tom bude? Bude poškozen mozek? Bude to stále ta samá osoba? Změní se?
Co si jen osud přichystal pro tuhle nebohou dívku?
Mike Newton se ze svých fyzických zranění zotavil docela rychle. Pro veřejnost ovšem nadále předstírá vážné bolesti a zranění. Jde o vychytralý trik jeho právníka, co nejvíce odložit soudní proces. I přesto se ale vyšetřování jeho kauzy rozjelo v plném proudu. Ani ten nejlepší právník by ho nedokázal zbavit vězení. Teď už záleží jen na tom, na jak dlouho bude zavřený. Jedno je jisté. Mike Newton už neublíží žádné dívce.
A střední škola ve Forks? Pokaždé, když v novinách vyjde nový článek o jejich bývalém spolužákovi, rozpoutá to na chvíli vlnu debat. Ale studenti jsou studenti a žádné téma jim nevydrží nadlouho. Proto debaty po chvíli ustanou a škola se vrací do svého zaběhnutého pořádku. Angela Webberová stále zaspává a chodí pozdě do hodin. A Jessica Stanleyová se rozhlíží po vhodném doprovodu na závěrečný ples debutantů.
Život v rodině Cullenových se příliš nezměnil. Všichni chodí pravidelně navštěvovat Bellu a těší se, až se probudí. Vždyť co je pouhý měsíc v jejich věčnosti?
úžasné! aj ked kratšie, ale aspoň niečo! pevne verím, a dúfam, že sa tu objaví aspoň tých 20 komentov, ty si to zaslúžiš!..a potešilo by ma, ak by tým spôsobom pribudol další dielik skôr
...no ale ja sa nerozdvojím...aj ked mohla by som si zmeniť meno xD...ale nie, to nie je fér